Stabilita, svoboda a příležitosti

Jsem Katka a je mi 27 let. V roce našeho vstupu do EU mi bylo 10. Už odmala mě díky soutěžím s pěveckým sborem v zahraničí nadchlo cestování a cizí jazyky. Vážila jsem si toho, že mi bylo poskytnuto dobré vzdělání a do maturity se naučila tři cizí jazyky. Až později jsem si uvědomila, že postupně jak má základní, tak střední škola v Novém Jičíně a Ostravě byly vybaveny výpočetní technikou, interaktivními tabulemi nebo sluchátky do jazykových učeben dotovanými evropskými penězi. Během bakalářských studií jsem měla možnost odjet na stáž do Bruselu i Madridu, kde jsem si díky stipendiu z EU mohla dovolit získat cenné zkušenosti a dopilovat cizí jazyky, což mi později pomohlo získat si práci. Magisterské studium jsem absolvovala na univerzitě ve Francii, kde jsem jako občanka EU měla stejné podmínky studia jako místní. To se týká i pracovních příležitostí (díky svobodě pohybu osob a rovným podmínkám pracovních příležitostí v EU má každý Evropan právo na stejné zacházení v práci jako místní.) Nemálo jsem také využila zdravotní zařízení ve Španělsku i Francii, kde byla dostupná základní péče pouze s českou kartičkou zdravotní pojišťovny.

Najednou jsem získala české i evropské vzdělání, jazykovou vybavenost a otevřely se mi dveře příležitostí v celé Evropě. Na stáž jsem vyjela i do Moskvy a posléze jsem si plnila sen hraním na saxofon na zaoceánské lodi. Jako Evropance pro mě bylo jednodušší vyřídit si doklady a obecně "being European" má mimo Evropu velkou váhu. Nepřipadala jsem si jako občanka země třetího světa, ale součást toho západního, toho, kde má každý příležitost se seberealizovat.

Vzdělání a životní zkušenosti jsou dle mého názoru ten nejdůležitější kapitál, co máme a který nám nikdo nevezme. Své vzdělání i zkušenosti mám díky tomu, že jsem jak Češka, tak Evropanka. Už na stáži v Evropském parlamentu mi přišlo úžasné, že se státníci, politici, úředníci, podnikatelé a občané setkávají na denní bázi a řeší vše možné od daní, klimatu až po důležité zahraniční a bezpečnostní otázky. A řeší je společně i přes mnoho neshod a odlišných zájmů. Je toto vůbec možné po staletí válek a konfliktů mezi evropskými národy, včetně 2. světové války?

Dokonce už desetiletí máme i společný rozpočet, díky kterému proudí evropské peníze například na rozvoj méně bohatších regionů. Nebo na české silnice, opravu splavů, náměstí nebo na ochranu životního prostředí. Existuje vůbec ještě někdo, kdo neviděl ceduli "tento projekt je financován EU?" Zaručeně můžeme říct, že se Čechům během posledních 15 let zvýšila životní úroveň.

Jedna z velkých výhod, kterou zaznamenávám ve svém současném zaměstnání ve státní správě, je také to, že díky členství v EU má naše země dlouhodobé vize a společnou strategii rozvoje. Evropské strategie či sedmiletý finanční rámec dávají Česku stabilitu a zároveň zastřešuje náš strategický posun blíže k západu. Například Zelená dohoda nebo vize Evropské digitální dekády nám přináší jistotu posunu k udržitelnější a modernější budoucnosti. Která politická strana může Česku zaručit dlouhodobější vize než na čtyřleté volební období?

Obrovskou výzvou je podle mě pro nás jako EU lépe komunikovat s lidmi, kteří se cítí zapomenuti. Evropské instituce a její reprezentanti by se dle mého názoru neměli zavírat pouze do Bruselu a Štrasburku. Větší srozumitelnost evropských operačních programů, dotací, dokumentů a pravidel by napomohla většímu porozumění EU ze strany občanů. Také cílenější komunikace příležitostí. Stín na EU vrhá také zneužívání dotací, ale to už je vizitka samotných příjemců dotací ze soukromého, ale bohužel i veřejného sektoru.

Tak i tak mě mrzí, když konspirační teorie, opakované svalování viny na EU (neboli jednoduché ,,za vše může EU") pokřivuje obraz evropského společenství. Já mohu s čistým svědomím říct, že jsem hrdá Češka i Evropanka a rozhodně stojím za CzechIN.